Loading.....
Přihlásit se

. . . časopis pro zájemce o zahradu a zahradní techniku.

Jaroslav Koudela

Jaroslav Koudela

Redaktor časopisu Zahrada a technika.
Zahradník a student Masarykovy zemědělské vyšší odborné školy v Opavě.

URL internetové stránky: http://agro-koudela.cz
06. duben 2017

Zahradní traktory

Každý, kdo někdy sekal trávu sekačkou, měl někdy jistě nutkání, kdyby ho mohla sekačka povozit, aby si odpočnul od chůze. Sekačky jsou pro takovou práci slabé. Navíc, když má člověk malé stromky, které mají koruny nízko nad zemí, tak se pod ně dostane lépe s co nejnižší sekačkou. Když se ale na zahradě máte kde otočit i větším strojem a zahrada je dosti dlouhá, nečleněná, bez nízkých stromů, nepravidelných záhonků a jiných nepravidelných míst, je akorát dělaná na použití zahradního sekacího traktoru. Ten se vyznačuje pohodlností při sečení a sběru trávy.

Zahradní traktory jsou čtyřkolové stroje se sečením a sběrem najednou. Jistě každý někdy viděl zahradní sekací traktor minimálně v televizi. Takové stroje jsou velmi dobrými pomocníky pro sečení trávy na větších plochách a pro ty, kteří mají takové zahrady, parky, a jiné travnaté plochy, je mohou využívat s oblibou. Pro pořizovatele je především důležitá cena a kvalita.

Tráva začíná růst a pomalu se bude blížit doba, že ani se sekačkou nebudete stíhat sekat a mezitím zase pod plotem vytrhávat plevel. Tráva bude čím dál vyšší, spáry mezi dlaždicemi začnou prorůstat trávy vyššího vzrůstu, kolem obrubníků, pod plotem, kolem zdi a stromů, a na malých, sekačkou nepřístupných místech se začne tráva rozvíjet rychlým tempem a člověk pak nebude vědět co dřív. Navíc, pokud máte více pozemků, kde nejste každý den nebo ani týden, jako jsou sezónní chaty, chalupy v horách, pozemky, které musíte udržovat, aniž byste z nich měli prospěch, jako jsou různé příkopy, staré zahrady apod.
Jak si poradit s takovou trávou na nepřístupných místech pro sekačku, ale kterou je potřeba posekat? Na takovou práci je dobré zvolit jedině vyžínač nebo křovinořez. Je mezi těmito názvy rozdíl? Tím, dle čeho se tyto dva názvy dělí, je, pomocí čeho sekáte. Pokud máte stroj se strunovou hlavou, pak je to vyžínač. Pokud však máte nasazený kovový nůž, je to křovinořez. Tyto stroje jsou výborným pomocníkem právě s boji s vyšší trávou na nepřístupných místech, jako jsou právě příkopy, různá zákoutí domů, stodol a jiné kouty zahrad
a parků, kde se nedá vjet se sekačkou.

Postupně jsme se během končící zimy a začínajícího jara dostali od řezu drobného ovoce, přes jádroviny až k peckovinám. Mezi peckoviny řadíme slivoně, meruňky, broskvoně, ryngle, mirabelky, nektarinky, třešně a višně. Tyto stromy potřebují mírně pozdější termín pro řez, než jádroviny, avšak tento posun hraje velmi důležitou roli.

Peckoviny se řežou ve dvou termínech a to na jaře, v květu a pak během léta, vždy po očesání plodů. Samozřejmě co zahradník, to jiný názor, ale proti těmto návodům nikdo nemůže říct, že jsou vyloženě špatně. Peckoviny jsou totiž náchylnější k chladnějším teplotám při řezu, protože se u nich rány špatně zacelují a z tohoto důvodu je právě výhodné řezat je až během vegetace, kdy už ve stromu proudí míza a ta rány pomůže zacelit. Řez u peckovin, co se týče řezu po výsadbě a řezu výchovného se většinou provádí stejně jako u jádrovin. Avšak například u broskvoně se upřednostňuje kotlovitá koruna. Tato koruna se řeže tak, že se nenechá terminální výhon, ale posílí se právě postranní větve, které budou postupně obrůstat plodonosným dřevem.

Přichází pomalu čas, kdy se bude každý člověk těšit ze svého krásného udržovaného trávníku, který je vizitkou nejedné okrasné zahrady. Tento zelený skvost, který každého člověka pohladí po duši, a když si na něj lehnete i po těle je však velmi těžké udržovat ve stálezeleném bezvadném stavu. Jak si ale takovýto trávník založit? Vezměme si příklad novostavby, kde se v okolí domu vyskytují pouze plevely na ušlapané zemi od strojů a dělníků, co s tím, aby byl co nejdříve krásný anglický trávník na místě? Nebude to otázka ani týdne ani měsíce ani jednoho roku. Hustý, krásně zelený trávník je třeba vypěstovat během několika let.

A prvním krokem je jeho založení, jak na to? Nejprve musíme plochu, která bude místem pro trávník zbavit všech plevelů, kamenů, šišek, větví a obecně všeho, co tam nepatří. Plevely buď vykopeme motyčkou, ale to není vhodné z důvodu kořene. Nejlepší je dostat plevel pryč i s kořeny.

V tomto článku se budeme zabývat praktickými věcmi při pořizování růží na zahradu. Růže, jako královna květin, by neměla chybět v žádné zahradě. Většina lidí ocení jejich krásu až po úpěnlivé práci kolem jejího pěstování. To zahrnuje přípravu pozemku, sázení, hnojení, zalévání, ošetřování během roku, řez atd. Ale pak přijde čas, kdy růže vykvete a odmění tak každého pěstitele těmi nejkrásnějšími květy, které mohly vykvést jedině za pomoci starostlivého zahrádkáře a mnoha času stráveného nad péčí o tuto rostlinu.

Po letošní mrazivé zimě si jistě mnozí zahrádkáři budou muset pořídit nové keře růží, protože ty dosavadní z velké části umrzly, pokud nebyly dobře na podzim zakryty chvojím nebo textilií či se během zimy nezakryly sněhem. Očkované ušlechtilé růže jsou na zimu náchylné, ne ani tak nízké teploty jako na neustálý silný studený vítr. Proto se i při výsadě musíme věnovat výběru místa, na kterém bude keř nebo stromkový tvar růže dělat radost a zkrášlovat okolí. Mezi základní hlediska při sázení růží je tedy místo chráněné před studeným větrem, tedy místo v závětří, ideálně na jižní straně zídky, plotu, domu. Pokud růže sázíme do volného prostoru tak dbáme alespoň na to, aby byly vždy na slunečném místě a mohly tak jejich poupata krásně vykvétat během celého roku a aby po dešti mohl celý keř co nejrychleji oschnout působením slunce. Pro stromkový tvar platí to stejné jako pro keř. Pak ale ještě existují druhy, které jsou pnoucí. Už název napovídá, že se pnou po nějaké opoře. Tou může být například zeď s úchyty z drátu, dřevěná konstrukce u zdi domu, laťkový nebo kovový plot, stěna altánu vyrobená z řídce nabitých dřevěných latěk, kovový oblouk nad vchodem do zahrady a spousta jiných opor, po kterých by se mohly tyto krásné růže pnout. Pnoucí růže jsou více náchylné k průvanu, a proto by se měly sadit převážně na závětrná místa. Zvláště na zimní měsíce se musí celé výhony obalit, aby nevymrzly, a to je celkem pracná činnost. U výběru růže musíme dobře zvážit její zdravotní stav. Růže se v zahradnictvích prodávají buď prostokořenné, tzn. s holými kořeny nebo kontejnerované, tzn. s kořenovým balem v kontejneru nebo balené do sáčku z PVC. Prostokořenné sazenice růží se musí bezodkladně vysadit na své místo a to do dvaceti čtyř hodin od koupě. V zahradnictví Vám je vytáhnou z vlhkého substrátu a dají většinou do sáčku, kde se vlhkost několik hodin udrží, pokud chcete, můžete tyto růže namočit do kýble s vodou na noc a pak druhý den vysadit.

V tomto článku se budeme věnovat pro zahrádkáře známé práci, což je sázení stromů. Většina lidí se dnes specializuje na okrasné zahrady, avšak pomalu se začínají objevovat výsadby ovocných stromů a tak by to také mělo na správné zahradě vypadat. Je kolem toho sice trošku práce, ale ta je i kolem okrasné zahrady, aby její vhled vypadal co nejlépe, musí člověk neustále na keřích zastřihovat výhony, olamovat suché květy, suché listy, mít neustále posekaný trávník, zavlažovat jej, zkrátka dělat vše pro to, aby zahrada vypadala jako z reklamy. Kdo má ale v oblibě užitkovou zahradu, neřeší tolik estetický vzhled trávníku ani stromů. Hlavní pro něj je, aby byly stromy schopny plodit, aby nebyly napadené škůdci a chorobami, aby nebyly přehuštěné apod.

Požitek z ovocného stromu je po celý rok, na jaře krásné květy se včelami, které sbírají pyl a nektar, aby z něj vyrobily ten nejčistší přírodní produkt. Po odkvětu pak pozorování listů, jak se nádherně, světle zelenou barvou, rozvíjejí do své velikosti, potom přijde další radost v podobě zvětšování plodů. Pak ten krásný pohled dozrávající plody a na stromy obrostlé ovocem je nenahraditelný. No a nakonec přijde ten nejslastnější okamžik každého pěstitele, kdy jsou jeho stromy obrostlé zralými plody, které tak úpěnlivě opatroval. Tím to však ještě nekončí, na podzim je krásné pozorovat i různá zbarvení listů při konzumaci již sklizených plodů nebo jejich produktů jako jsou mošty, marmelády, záviny, čaj nebo pálenka.

Kdy a jak?

Přejdeme teď k praktickým věcem. Většinu ovocných stromů a keřů (kromě broskví a v chladnějších oblastech i meruněk) vysazujeme na podzim, po opadu listů, těsně před mrazy. Pokud jsme to však nestihli, nic se neděje a stromy zasadíme i na jaře, je to však dobré udělat hned, jak půda trvale rozmrzne a není ještě vyschlá, stromky stihnou do příchodu horka dostatečně zakořenit a pak už jim během horkého léta stačí kořeny pojmout vodu z dešťů. Je však dobré doplnit jarní výsadbu o vydatnou zálivku. Pro mladé stromy vykopeme jámu o velikosti asi 40 x 40 x 40 centimetrů a vhodné je před výsadbou do této jámy nasypat vyzrálý kompost, aby stromy byly lépe vyhnojeny. Nikdy však nedáváme pod stromy čerstvý hnůj, který je pro svůj obsah dusičnanů agresivní ke kořenům a spálil by je. Zatlučeme do jámy kůl, který pak bude držet stromek
a chránit jej proti větru do doby než zakoření a bude se sám držet v požadované poloze.

V dnešní době, pokud se dobře díváte, co v televizi dávají, je skoro každá druhá reklama zaměřená na léky a podobné přípravky. Nechceme tady nijak hodnotit jejich vliv a funkčnost. Chceme jen nastínit alternativy k těmto přípravkům. Konkrétně jmenovat komerční léčiva samozřejmě nebudeme, ale vezměte si, že ještě vaše babičky, od starších ročníků rodiče, žádné preparáty a prášky neměli a přece žili a to mnohem zdravěji než dnes. Pravidelně využívali léčivé rostliny, které nebyly zasažené ani postřiky ani imisemi ani podobnými dnešními industriálními vlivy. V každém měsíci v roce, vyjma zimních, si uměli v přírodě najít množství bylin, které využili ke svému prospěchu. Bylo to také zapříčiněno tím, že dříve nebylo tolik peněz a dostupných výrobků a tak lidé využívali suroviny z přírody, aby ušetřili a také se levně najedli.

Dnes lidé trpí mnohými alergiemi a nemocemi, které tyto rostliny v dřívějších dobách jejich pravidelným užíváním nedovolily rozvinout nebo alespoň oslabily jejich průběh.

Titulek tohoto článku je nadnesený, samozřejmě necháme na každém, co si vybere ke zvelebení svého trávníku, ale pokud si chcete k tomuto účelu vybrat sekačku, pak věnujte pozornost dalším odstavcům. Trávník, především okrasný, je třeba, jak všichni víme, pravidelně kosit, hnojit, zalévat, provzdušňovat, válet, zbavovat plevele apod. My vám zde krátce nabídneme rady, jak vybrat vhodnou sekačku. Prvním kritériem je pohon, elektřina nebo benzín.

Pohon je na prvním místě

Elektrické sekačky jsou jednodušší na obsluhu a hlavně údržbu, ale nevýhoda je kabel. Naopak vám odpadá údržba motoru. Někteří servisní technici ale říkají, že by mě majitel elektrické sekačky jednou za rok odšroubovat kryt motoru a vysypat trávu, která je kolem elektromotoru usazená, naopak jiní říkají, že to je elektrické zařízení a do něj nesmí laik zasahovat. Jediné co u elektrických sekaček je dobré, tak je nabrousit a vyvážit nůž. Svépomocí nebo u specializované firmy.

Benzínové sekačky jsou sice neomezeny v dojezdu do zákoutí a do vzdálenějších míst od přívodu elektřiny, ale naopak se o ně musíte více starat. Potřebují pravidelně měnit olej, kontrolovat zapalovací svíčku, je třeba dbát na čerstvost paliva, aby se nezanesl karburátor, který pak nejde jen tak vyčistit hadříkem. Je třeba měnit vzduchový filtr. Měly by se i promazávat celkově všechny pohyblivé součásti stroje. Měli byste zvážit, na jak velkou plochu ji chcete používat.

 

Při příprav článku k únorovému číslu jsme ještě nevěděli, jak povedená zima letos bude. Jen jsme dopsali článek o tom, jaké jsou vždy poslední dobou mírné a deštivé zimy, hned během první poloviny ledna k nám došly mrazy a po nich hned poměrně velké množství sněhu. Například na Liberecku bylo jistě nejvíce sněhu z celé ČR. Pokud by to mělo záležet vždy na tom, jestli budeme psát článek o mírné zimě a byla by pořádná, tak s chutí do toho. Jistě během letošní zimy nejeden člověk v republice použil některý ze strojů na úklid sněhu. Buď to mohl být malotraktor s radlicí nebo sněžnou frézou či zametačem, elektrická nebo benzínová sněžná fréza nebo jen hrablo. Tyto stroje jsou velmi účinné pro pomoc při práci, kdy je sněhu tolik, že už člověka nebaví každý den odhazovat novou porci sněhu.

Vážení čtenáři zájemci o zahradu a zahradní techniku, spustili jsme internetové stránky našeho nového časopisu o zahradě a zahradní technice.

V České republice je zahrádkaření hojně rozšířeno a ve světě jsme tímto jevem proslulí, za což jsme velmi rádi. Proto bychom chtěli tuto naši, dá se už říct tradici, podporovat. Začínající zájemci o zahradní techniku někdy mnohdy nevědí, co si pořídit na tu či onu činnost, anebo netuší, jak si ulehčit práci na zahradě, když na to existuje stroj. Chceme na těchto stránkách i přímo v našem časopisu všem takovým lidem poradit, aby i oni šířili dál zahrádkaření, jak naši tradici a tak trochu i návrat k přírodě. Pro vášnivé zájemce čas od času přidáme i články o novinkách a naopak i o starých strojích, aby se lidé mohli podívat, jak pracovali naši předci a jak dnes my můžeme být rádi či neradi, kam se doba posunula.

Přejeme příjemnou zábavu.

Čas běží jako voda a pomalu přichází na řadu řez ovocných stromů. Již v minulém čísle jsme zmínili, že ojediněle lze s řezem jabloní začít již na konci února, pokud již pominuly mrazy, ale to spíše platí v teplých oblastech Polabí a jižní Moravy. Během března, kdy už mrazy většinou nejsou na denním pořádku, bychom mohli začít s řezem jabloní a hrušní. Ideální doba pro řez jádrovin je právě březen až začátek dubna, dle počasí v dané lokalitě, před rozkvětem pupenů.

Jabloně a hrušně poměrně dobře snáší řez na větevní kroužek, to znamená větve řezat až u místa jejich vyrůstání z hlavní větve. Rány po řezu bychom měli zahladit zahradnickým nožem – žabkou a poté i zamazat sadařským balzámem. U menších ran do jednoho cm se rány zamazávat nemusí, ale u větších, zvláště pokud zmlazujeme strom nebo děláme razantní prořezávku a průklest, je dobré rány zamazat, ale také zahladit, aby nezůstávaly roztřepené konce větví, přes které by se mohla do stromu dostat nákaza.

Nejzákladnější řez ovocných stromů - řez po výsadbě

U mladých stromů se provádí řez po výsadbě. Proč se vůbec takové malé stromky musí řezat? Odpověď je jednoduchá. Takové výpěstky se pěstují ve školkách, kde se na podzim vyorávají ze země stroji, které z části zmenší kořenový systém stromu, který předtím vyživoval celou korunku. Po vyorání a ztrátě části kořenů by již však nestačil vyživit celou korunu a celý strom by strádal. Navíc, by neměl snahu se moc větvit a z krásného výpěstku by vám během roku narostlo koště. Tento řez se provádí po výsadbě. To znamená, pokud jste loni na podzim nebo letos na jaře zakoupili stromek, měl by mít založenou korunku z terminálu a třech nebo ideálně čtyř postranních větví. Tyto větve zkrátíme asi na jednu třetinu, vždy za pupenem, který směřuje ven z korunky, aby vyrůstající větev rostla krásně směrem ven a byla vhodná pro založení koruny. Terminál, což je výhon směřující nahoru, se zastřihne asi o dvacet centimetrů výše, než jsou postranní větve. Terminál slouží k založení dalšího patra během roku. Zbytek větví se může vystřihnout pryč. Zaprvé to zlepší přísun světla k novým vyrůstajícím letorostům a zároveň to stromu odlehčí ve výživě tolika výhonů, které jsou zcela zbytečné. Řez se provádí mírně šikmo, asi dva milimetry nad pupenem, aby případná voda nezatékala k pupenu, ale vždy byla odváděna pryč. Na paměti také mějme, že čím více daný výhon zastřihneme, tím bujněji poroste
z dalšího pupenu nový výhon.

Přichází čas, kdy se budou vysévat semena ředkviček, mrkve, petržele, sázet sazeničky salátu, zelí, kedluben a jiné zeleniny. Pro každé setí a sázení je ideální dobře nakypřená a vlhká půda. Záhony po zimě jsou zryté či zorané, hroudy už jsou částečně rozpadlé a je třeba hroudy rozmělnit, půdu nakypřit a srovnat. K rozmělnění hrud na malých záhonech můžeme použít klasické zahradnické hrábě. Neměly by mít příliš nahuštěné hroty, aby šla práce snadno provést. Nakypření je pak možné provést pomocí rycích vidlí.

Následné srovnání půdy je pak možno udělat širšími hráběmi nebo pomocí latě a hráběmi dorovnat jen menší nerovnosti.  Takto upravená půda by měla být nachystána k výsevu semen či sázení sazenic.

Co je co

Pro zahrádkáře, kteří si chtějí usnadnit práci na záhonech buď z časových a zdravotních důvodů, nebo mají velkou plochu, jsou pak k této přípravě půdy vhodné kypřiče. U těchto strojů se v literatuře, na internetu i v obchodech nabízejí tři různá pojmenování. Jsou to kypřiče, kultivátory a rotavátory. Takové označení může zákazníka mást a ten pak dělá mezi stroji rozdíly jen díky takovému označení. Zjednodušíme to.

Kypřič je, nám nejbližší, český výraz pro označení tohoto stroje. Kultivátor je také kypřič, jen je využíváno jakéhosi internacionalismu k domnělému lepšímu zvuku. No a rotavátor je také cizí označení pro kypřič, kde se zdůrazňuje točivý pohyb nožů – tzn. rotace. Jinak je to jeden a ten samý stroj pod třemi, sobě rovnými označeními.